Facebook

Diskuse

Přidej vzkaz ? 

Gazzy 09. 11. 2017 08:29:14

Tak mně napadlo, nevím jak moc je to tu rozjeté a jaký by byl zájem o pořádání soutěží ze strany adminů, ale pokud by zájem byl, mám rozjednaných pár sponzorů z fc stránek Tarji, tam se to vůbec nehýbe a přijde mi škoda toho nevyužít. Pokud zájem bude, písněte na email (ibint@email.cz) nebo to můžem probrat na koncertě, budu tam asi už odpoledne.

Všem přeji ať si koncert užijí co nejvíce :)


Gazzy

Gazzy 09. 11. 2017 07:52:49

Tak mně napadlo, nevím jak moc je to tu rozjeté a jaký by byl zájem o pořádání soutěží ze strany adminů, ale pokud by zájem byl, mám rozjednaných pár sponzorů z fc stránek Tarji, tam se to vůbec nehýbe a přijde mi škoda toho nevyužít. Pokud zájem bude, písněte na email (ibint@email.cz) nebo to můžem probrat na koncertě, budu tam asi už odpoledne.

Všem přeji ať si koncert užijí co nejvíce :)


Gazzy

Gazzy 09. 11. 2017 07:46:22

Jedu po koncertě na hradiště, pokud chce někdo vzít

Katka 07. 11. 2017 23:57:17

Ahoj, nejedete někdo v pátek 10. 11. po koncertě autem do Brna (případně Šumperka)? Přidala bych se a přispěla na cestu :). Dík moc.

allah kebab 02. 09. 2017 15:19:38

Oficiální překlady jsou venku

ItalianManiac 23. 07. 2017 11:43:53

Ahoj, překlad určitě přidáme, až vyjdou oficiální texty k celému EP :)

alláh 22. 07. 2017 23:17:41

Ahoj, přidáte překlad i na písničku z nového připravoaného alba?

ov42 20. 04. 2017 18:51:15

Na podzim bude v Evropě nové headline turné The Ultimate Enigma, bohužel u nás zatím nic... Alespoň jeden samostatný koncert bych k tomuto zdařilému albu rád viděl.

cheecrac 08. 12. 2016 20:00:10

na youtube unikla bonusová písnička Fight Your Demons :)

Beatus 26. 11. 2016 19:40:34

Na aukru se prodavaji alba Epicy od 1 kč :-O

Anketa

Newsletter

Váš e-mail:

Tour Blog 2010

24.ledna 2010

Po návratu z Portugalska jsem den před odjezdem sbalil věci na tour, trochu jsem uklidil doma, také jsem se trochu vyspal. Ráno jsem sebral tašky a vyrazil jsem směr vlakové nádraží. Myslel jsem, že v Bredě (město, kde bydlím) jezdí autobusy normálně od 8 i v neděli, ale nebyl jsem si tím jistý. A tak se stalo, že jsem musel jít v zimě s taškami na nádraží pěšky, haha. Nastoupil jsem do vlaku a přijmul několik telefonátů od členů skupiny, kde prý sakra jsem. Oni totiž už byli na letišti, což nebylo nutné, ale tyto telefonáty mě začali trošku stresovat, haha. Ale co, není nad dobrý začátek!

V letadle jsem shlédl nějaké filmy, měl jsem nějaké to jídlo a pití, takže to bylov pohodě až na nějaké ty turbulence tu a tam. V příletové hale na nás čekal náš tourmanager, tak jsme se představili. Povídali jsme si a čekali jsme na tourbus. Tato chvíle trvala trochu déle než jsem předpokládal: 6 hodin!!! Zjistili, že bylo rozbité topení autobusu nebo něco s motorem, nevím jistě! Nakonec se během cesty z garáže na letiště ztratil řidič. Unavení a otrávení jsme dávali rozkošné přezdívky řidiči, hahaha. Po velmi dlouhé době konečně tourbus přijel a my jsme dali věci do závěsného vozu a každý si vybral malinkou místnost. Měli jsme vyzvednout nějakou prodavačku u našeho kamaráda, kde jsme dostali také nějaké to jídlo. Rozhodl jsem se jít si na chvilku zdřímnout, ale probudil jsem se až druhý den ráno, haha. Tuším, že jsem potřeboval spánek. Naštěstí jsem nebyl unavený z časového posunu, to pocítím až se vrátíme do Evropy.

Dalšího dne jsme zastavili ve Philadelphii v hotelu, aby se vyspal řidič a my jsme se vysprchovali. Většina kapely se rozhodla využít hotelové tělocvičny. Já s Willemem jsme se rozhodli sportovat trochu jinak- navštívili jsme SportBar, kde jsme si dali několik piv. Pivo bylo opravdu dobré. Objevil jsem vynikající pivo ?Sierra Nevada?! Předpokládám, že tuto tour budu mít více jeho kousků, haha!

Dali jsme si burgera, a když se k nám připojil zvukař Raymond, tak jsme se šli podívat na Zvon Svobody a Rocky Stairs. Ale né na film, haha! Šli jsme do autobusu, který byl zatraceně daleko a navíc jsme se vydali špatným směrem, a tak jsme se museli vrátit! V tourbuse jsem šel hned spát, abych byl další den (první koncertní) v plné formě!

26.leden 2010 Springfield

Vystoupili jsme u Jaxxu, klubu, kde byl první koncert této tour. Byla opravdu ZIMA!!! Jaxx je malý klub vlastněný starým mrzutým chlapíkem, haha. Nemá backstage. Naštěstí tam s námi byla Marie, která byla opravdu milá a moc hezky se o nás starala. Známe jí už z předchozí tour, když se starala o náš obchod. Musel jsem dodržovat americké zvyklosti- v klubu jsou zóny určené pro pití piva, v jiných to pivo pít nemůžete! To není jako v Evropě, haha. Navíc jsme museli ukazovat doklad, abychom prokázali, že nám je více než 21. Proboha!

Nakonec jsme odehráli zvukovku, a ještě než jsme se nadáli, bylo na čase jít koncertovat. Byla to první show se zastupujícím klávesákem- Oliverem, takže na něj byli všichni zvědaví. Odvedl dobrou práci a klub byl příjemně zaplněný. Po show jsme si dali několik piv a povídali jsme si s Blackguard, což je jedna z předkapel pro tuhle tour. Potom už nadešel čas odjezdu do Philadephie. Než jsem šel spát, tak jsem si samozřejmě dal několik piv!

27.leden 2010 Philadelphia

Naše druhá show: Philadelphia. Bylo příjemné vrátit se na místo, kde jsme hráli jako předkapela Symphony X. Byl to celkem fajn den, ale opět: ZIMA! Všude panovala pohoda, já dokonce našel celkem brzy nějaké to pivo, haha. Willem a Raymond se šli po večeři podívat na Rocky Stairs a zjistili, že se nachází velmi blízko místa, kde jsme se před dvěma dny ztratili, hahaha. Koncert byl fajn, měli jsme super dav. Po sbalení věci jsem něco popil a šel jsem celkem brzy spát, abych byl další den dostatečně brzy vzhůru- čekal mě den v New Yorku!

28.leden 2010 New York

Po krátké jízdě autobusem do New Yorku jsme se vydali na autobusovou stanici v 8th Avenue. To byl výhled z všech těch mrakodrapů! Tohle v Bredě nemáme, haha. Byl jsem s Raymondem a rozhodli jsme se zajít na snídani do HardRock Café na Times Square! Úžasná žebírka byla snídaní, obědem a večeří v jednom. Wow! Potkali jsme Rayova kamaráda Teda, který je bubeníkem v kapele Toxic. Byl milý, vzal nás na výstavu Bodies. Byly tu vypreparovené cévní soustavy, svalové soustavy, kostry a plíce černé od nicotinu, hahaha! Ten kdo kouří a vidí tyto plíce s tím nejspíš má dobrý důvod seknout! Je dobré vidět tuto výstavu a poznat se o něco lépe.

Poté jsme ěli do blízkého baru. Ray šel navštívit starého kamaráda a já šel za zbytkem kapely do Virgill´s BBQ. Byl jsem na Times Square a chtěl jsem si vzít taxi. Taxikář však o adrese,kterou jsem mu dal, řekl, že neexistuje. Byl jsem zoufalý, hlavou mi znělo "ach ne!". Zeptal jsem se však kolemjdoucích a ti mi řekli, kde to je! Bylo to blízko!

Našel jsem zbytek, dali jsme si několik piv a šli jsme v zatracené zimě na autobus, haha! V autobuse jsme si dali nějaké to pití a všichni jsme byli unavení ze dne stráveného na nohou, tak jsme šli spát. Byl to úžasný den- vidět znovu Times Square.

29.leden 2010 New York

Po milé burrito snídani jsem šel znovu na Times Square- tentokrát s nabitým foťákem, haha. Vyfotil jsem nějaké ty budovy a pohled na ty velké billboardy okolo.

Vrátil jsem se do klubu a pustil jsem se do práce. Sestavil jsem si bubny, kontroloval zvuk a něco jsem vypil. Později jsem se připravoval na meet and greed. Šli jsme s Yvesem na steak doo francouzské restaurace a cestou pro peníze jsem ukouzl po malé kaluži ledu, haha! Zatraceně! Zpátky v klubu jsem potkal kamarádku, kterou jsem neviděl dva roky- pracovala pro ochranku. Potkal jsem spoustu dobrých lidí a bylo skvělý hrát na tomhle koncertě. Vyprodaný koncert v New Yorku- řekněte, nezní to hustě? Měl jsem nějaké to pití a seznámili jsme se s naším booking agentem Johnem, který byl mimo už před show. Každý byl v náladě, tak jsme si šli dát ještě nějeké to pití do autobusu. Šel jsem spát kolem šesté ráno. Byl to skvěle strávený čas v New Yorku!

30.leden 2010 Worcester, MA

Náš čtvrtý koncert se konal v ošklivém a nebezpečném městě. Konal se v klubu Palladium. Po snídani jsem si chtěl vzít něco z kufru, ale tady mě čekalo velmi nepříjemné překvapení- zmrzlá moč na mé tašce. Vypadalo to, jako by autobus protékal a několik kapek skončilo na mé tašce. Vyčistil jsem to spoustou tělového mléka, bylo to nechutný! Když jsem chtěl otevřít tašku, tak jsem rukou zavadil o led a otřásl jsem se. Nevěděl jsem, že je to další zmrzlá moč, hahaha! Stále musím kontrolovat, jestli mé oblečení není touto katastrofou nějak znehodnoceno, ale jak jsem již řekl: není nad dobrý začátek!

Šel jsem do klubu, sestavil jsem bubny a dal jsem si horkou čokoládu a donut, protože jsem musel čekat, než bude v pořádku PA. Měli jsme zvukovku, meet and greed a šli jsme na večeři s menším zpoždením. Objednal jsem si jídlo a v čase, kdy začali pouštět fanoušky do haly jsem své jídlo stále nedostal. Rozhodl jsem se tedy jít do restaurace naproti, kde jsem potkal Simone, Rymona a Oliviera. Objednali jsme si, ale co se nestalo- jídlo uteklo ze skladu! Dostali jsme sice zadarmo pití, ale věřili byste tomu? Restaurace, kde jídlo utíká ze skladu- Jedině v Americe, haha.

Já s Olivierem a Raymondem jsme se rozhodli najít nějaký jiný restaurant. Našli jsme jídelnu s pizzou. Přišli jsme tam za minutu dvanáct, abychom si ještě stihli objednat. Jeden ze zaměstnanců nám vysvětlit, že tohle je nebezpečná čtvrť, kde je spousta zločinců, co přepadávají podobné podniky. Vrátili jsme se do klubu a odehráli dobrý koncert. Je blbý, že fanoušci byli po koncertu z budovy vyhnáni, protože by bylo fajn s někým pokecat, ale to už je nejspíš život ve Státech.

Ale tak daleko a tak dobře! Je úchvatné, kolik lidí se dostaví na koncert a dokonce vypadají, že se jim to vážně líbí. A tak říkám: Postupujme pomalu vpřed!

Zdraví

Ariën

31.leden Club Soda - Montreal (Kanada)

Během noci jsme přejeli hranice a naštěstí jsme nemuseli vystoupit z autobusu, takže jsme mohli mark_tourblog1.jpgspát. Tato show je jedna z nejlepších této tour. Klub je vyprodaný (900 lístků) a obě předkapely jsou kanadské, takže hrají doma. Atmosféra je skvělá a dnes měli Blackguard skvělou show, zavalili dav skvělými melodiemi. Threat Signal také hráli skvěle a pak byla řada na nás. Dav byl rozjařený, hráli jsme asi hodinu a 45 minut. Moc jsem se před koncertem najedl (kuře bylo vysušené a hranolky staré) a měl jsem slabost z chřipky, což jsem zaznamenal během Seif al Din, že jsem skoro omdlel. (?!) Naštěstí se to nestalo. Trvalo to asi 20 sekund a pak to bylo znova v pohodě. Nechtěl jsem se probudit v nemocnici a dostat radu abych si na týden vzal volno (no ani bych to neudělal). Po show jsme dostali nějakou pizzu, snědl jsem jí spoustu abych znovu získal energii. Někdo šel do klubu na party, já jsem zůstal v autobuse.

1.únor Mod Club - Toronto (Kanada)

Naše druhá show v Kanadě. Menší club ale pohodlný, také zaplěn až po střechu. Znovu jsme měli úžasnou show ? kanadský dav je úžasný ? vzrušený a pařící. Autobus byl zaparkován 30s chůze od klubu ale je fakt zima tak to je jako velký výlet. V backstage jsme měli lednici, která ?trochu? smrděla. Ten smrad můžete popsat jako směs mrtvého křečka, moči. Takže jsem nechtěl jíst cokoliv z této ledničky. Před koncertem jsme šli najít stakehouse, ale nemohli jsme ho najít ? všude samé italské restaurace. Vždycky když jsme našli něco dalšího, tak jsme viděli nápis PIZZA nebo PASTA. Nakonec jsme našli stakehouse (který jediný v okolí) a najedli jsme se. Setkali jsme se s nějakými fanoušky na VIP setkání, takže to bylo zábavné. Sedli jsme si s nimi k večeři. U klubu byli nějací fanoušci (co čekali než je pustí na koncert) běžící k nám naproti: Když nás odchytili, tak se ptali proč oni jediní nám běželi naproti. ?Nepoznají vás??. Odpověděl jsem ?Důvod je, že jsme v Kanadě a ne v Mexiku!? Odpověď tohoto cápka byla: ?yeah, my jsme mexičani!?. Během VIP setkání byl velice vtipný moment, když přišel cápek, vzal si od všech podpis. Na konci řady se kouknul na Ariëna a zeptal se: ?co ty tady děláš kámo?? Ariën mu řekl, že je už 3 roky bubeníkem kapely, chlápek se styděl a my jsme si dělali srandu z provokací Ariëna. Od toho dne mu říkáme ?lill? fella!

2.únor 2010 ? Volný den v Torontu (Kanada)

Volný den jsme strávili v hotelu. Náš torumanager zapomněl pas, takže mu musí být poslán a nemůžeme opustit USA. Ale v pohodě. Hotel byl hezký a měl tělocvičnu a bazén. Po cvičení jsem si sedl do sauny vedle nějakého tlustého chlapíka. Zeptal se, co dělám ve městě a já odpověděl, že jsem na tour s kapelou a máme volný den. Předpokládal jsem, že nebude znát EPICU, tka jsem mu to řekl trochu přízemně. Bylo překvapením, že znale EPICU, a že znal všechno o metalu 80.let. Povídalu jsme si přes hodinu, občas v turecké parní komoře a občas v sauně do chvíle než jsem už nemohl vydržet to vedro. Stále jsem měl chřipku ale sauna mi pomohla a já se cítil dobře až do chvíle, než jsem dostal nevolnost. Později jsem šel do steakhousu a dal jsem si skvělý tenderlion steak. Těšil jsem se na spánek až do chívle než Ariën přišel a narušil mou noc plnou spánku,haha.

3.únor 2010 ? Cleveland (USA)

Museli jsme znovu překročit hranici a tentokrát jsme museli vystoupit z autobusu. Uprostřed noci (teda brzy ráno,ale já se cítil jako o půlnoci) jsme uslyšeli drsný hlas řvoucí ?Vstávat! Vítejte na hranicích USA, chci aby všichni vstali z postele, chci vidět jejich obličeje. Kdo je Antonius?!? Takže to je to, co jsme dělali. Potom jsme tedy museli vystoupit a autobus byl zkontrolován drugdogs (psi). Nachvíli jsme si mysleli, že budeme muset platit za naše vybavení, protože nám chyběl jeden papír ale naštěstí ukázali shovívavost a nenechali nás platit. Takže po 15 minutách jsme mohli zpátky do autobusu a pokračovat v jízdě. V Peabody's jsme zaznamenali, že se tam skoro nic nezměnilo. Stále klub s příjemným vlastníkem Larrym. Dali jsme si nějaké subways (dárek od fanouška Erica), neměli jsme žádné jídlo v autobuse (vzali nám na hranicích jídlo a nedovolili nám převézt ovoce). Show byla skvělá, bavili jsme se. Jediná nevýhoda byla, že nepřišlo nové zboží, a tak jsme museli prodávat stará trička. Uprostřed koncertu se Ariënovi rozbil pedál, ale spravilo se to během tří minut. Také na byla na koncertu 2-3 letá holčička, která dělala paroháče, bylo to roztomilé! Na chvilku jsem si nepřipadal jako metalista a jen jsem si užíval její roztomilý úsměv, děti můžou být tak krásné...

4.únor 2010 ? Logan Square Auditorium, Chicago (USA)

Chicagooo, naneštěstí byl skvělý klub Pearl Room zavřen, tak jsme koncert museli přemístit do klubu níže ve městě. Ten klub ve srovnávání s Pearl nebyl nic moc. Byl problém s PA, a tak zvukovka měla zpoždění. Moje chřipka skoro odešla, takže si můžu užívat dne o dost více. Koncert byl fajn. Zvuk byl skvělý a bouřlivý během některých písní. Po show jsme kecali s Johnem Majorem, naším kamarádem od tour z Visions of Atlantis, kde hrál na basu.

Uvidíme se příště!

Mark


Yvesův Tourblog
5.2. The Rave, Milwaukee
Počet prodaných vstupenek: 400
Počet snězených toastíků: 26
Nejvíce sexy osoba dne: Willem
Tohle bylo vůbec poprvé, co jsme kdy hráli v Milwaukee. Celý koncert měl být živě vysílán na www.TheRaveLive.com. Samozřejmě, že zrovna na téhle show se muselo pár věcí pokazit, objevily se nějaké zmatky v setlistu (tady pravděpodobně Yves zmiňuje chybičku, kterou jsem zaznamenala v záznamu koncertu na YouTube - na začátku Menace of Vanity zahrál Isaac omylem úvodní riffy z The Obsessive Devotion - pozn. překladatelky) a pár technických problémů, ale naštěstí se publikum ničeho nevšimlo. Po koncertě jsem se setkal s jedním chlápkem, kamarádem kapely Threat Signal, který ovládá bojové umění. Tenhle týpek udělal salto přes celou kapelu Threat Signal! Nahrál jsem to na video, je to fakt hustý!
(odkaz na video: http://www.youtube.com/watch?v=FIkR6ZD1oOk )
Klub The Rave prý dříve býval tajným nacistickým štábem (dokonce i sprcha vypadala jako plynová komora) a také na tomto místě Jeffrey Dahmer unášel svoje oběti (Jeffrey Dahmer byl americký sériový vrah, kanibal a nekrofil, který zavraždil 17 chlapců v letech 1978 až 1991 - pozn. překladatelky). Vzal je do hotelu přes ulici, kde je znásilnil, mučil, zavraždil a zohavil. Dave, náš řidič, si myslel, že bude sranda, když objedná ten samý pokoj ve stejném hotelu, a tak to udělal. V klubu a v hotelu údajně straší. Podle toho, co se nám všechno podělalo během koncertu, asi začnu věřit v duchy. Jdi do hajzlu, Jeffrey!
6.2. Station 4, St. Paul
Počet prodaných vstupenek: 386
Počet snězených toastíků: 28
Osoba dne, ?kterou bych si vzal, kdybych byl žena?: Willem
Tohle byl náš třetí koncert v tomto klubu a pro pořadatele to byla jeho vůbec nejúspěšnější show! Když jsme tu byli naposledy, naši předskokani byli Visions of Atlantis a ex-zpěvačka této kapely (Melissa Ferlaak) tu hrála se svojí novou kapelou i tentokrát.
Po koncertě, zpěvák byl málem zatčen za provozování gay sexu na veřejnosti! Jak se to stalo: chtělo se mu močit, ale klub byl už zavřený. A tak neměl na výběr a musel se vymočit na ulici. Při tom ho jeden chlapík z Blackguard začal naoko ojíždět zezadu (to je tradiční kanadský uvítací rituál). Přesně v ten moment okolo jeli policajti a viděli týpka, jak šuká jinýho chlapa. Tak zastavili a zadrželi ?podezřelého?. Byli dost hrubí a nezdvořilí, a křičeli věci jako ?Rozhodně nemáme pochopení pro takový věci na našich ulicích!? a ?Do toho se nepleťte!? na ostatní členy kapely, kteří se přišli podívat, co se děje. Málem ho odvezli až na policejní stanici, ale po sáhodlouhém vysvětlování ho policisti nechali jít. Po tomhle incidentu se už nikdo neodvážil čůrat na ulici?
7.2. Volný den, Winnipeg
Počet snězených toastíků: 50
Osoba dne, ?které bych odkázal všechno své jmění?: Willem
Zastavili jsme se v hotelu ve Winnipegu. Zacvičil jsem si v místním fitku. Večer jsme šli na večeři s klukama z Blackguard. Bohužel, v restauraci hrála nějaká kapela, tak jsme po sobě museli pokřikovat. Po večeři jsme se vrátili do hotelu, dali si pár drinků, navštívili hotelovou střechu, dali si dalších pár drinků, udělali si pár toastíků, dali si dalších pár drinků, atd?
Také stojí za zmínku: Ariën se toho dne osprchoval? A všichni z toho měli radost.
8.2. Royal Albert Arms, Winnipeg
Počet prodaných vstupenek: 148
Počet snězených toastíků: 16
Osoba dne, ?která je úžasnější než Chuck Norris?: Willem
Klub původně býval hotelem. Údajně v něm taky straší, protože roku 2003 byl v pokoji 309 nějaký chlap ubodán 70 ranami do hrudníku a rozčtvrcen na 8 kousků. Duchové byli tentokrát hodní a nesrali se nám do koncertu.
9.2. Volný den, Regina
Počet snězených toastíků: 2 (došla nám šunka, tak jsme byli přinuceni sníst bubeníka z Blackguard)
Náboženství dne: Willemismus
Zacvičil jsem si v tělocvičně hotelu, osprchoval se a svezl se do centra města. Tam jsme povečeřeli v místním pivovaru zvaném ?Bushwakker?. Potom jsme se šli podívat do klubu, kde hráli Blackguard a Threat Signal. Během cesty mi málem upadly uši zimou. Sakra, to byla ale kosa! Později jsem se dozvěděl, že bylo asi -30°C. Když se k tomu přidal ještě neustálý vichr, tak to muselo být to nejstudenější počasí, jaké jsem kdy zažil. Taky jsem ten den nastydnul. S Isaacem jsme pak dělali Blackguardům a Threat Signal osvětlovače, a musím říct, že na to máme fakt talent! Díky nám vypadali skvěle! Myslím, že jsme byli skoro tak úžasní jako Willem! Ten den jsme nekoncertovali, protože se údajně náš bookmaker a pořadatelé nemohli dohodnout. Podle všeho nesouhlasili s tím, že je Willem polobůh, takže žádná show! Škoda, vypadalo to tam docela pěkně! Po koncertu jsme si dali pár drinků s klukama z kapely a potom jsme si dali dalších pár drinků a potom ještě pár atd?
10.2. Starlite Room, Edmonton, Alberta
Počet prodaných vstupenek: 270
Počet snězených toastíků (mínus počet vyzvrácených toastíků): 20 (-5) = 15
Osoba, která přilákala na koncert víc lidí než Epica alias skutečný headliner turné: Willem
Koncert byl fajn.
P.S. Náš zvukař Raymond natáčí a sestříhává hodně videí. Určitě zkoukněte jeho videa na adrese www.youtube.com/120xp
P.P.S.: Kdo přemýšlíte nad tím, kdo je Jeho Willemčenstvo, mrkněte na www.myspace.com/willemvanroekel - ale pozor, pokud nechcete ztratit svojí holku, neukazujte jí ho! Willem je odolný proti odmítnutí!
P.P.S. Celková uražená vzdálenost: 6127 km.
(odkaz na mapu: http://www.sounds2move.de/Stories/Epica_NorthAmerica-2010/route-epica-us-2010.jpg )
Yves
(Překlad: Magda ?ItalianManiac? Černá)

5.2. The Rave, Milwaukee

Počet prodaných vstupenek: 400

Počet snězených toastíků: 26

Nejvíce sexy osoba dne: Willem

Tohle bylo vůbec poprvé, co jsme kdy hráli v Milwaukee. Celý koncert měl být živě vysílán nawww.TheRaveLive.com. Samozřejmě, že zrovna na téhle show se muselo pár věcí pokazit, objevily se nějaké zmatky v setlistuIMG1.jpg(tady pravděpodobně Yves zmiňuje chybičku, kterou jsem zaznamenala v záznamu koncertu na YouTube - na začátku Menace of Vanity zahrál Isaac omylem úvodní riffy z The Obsessive Devotion - pozn. překladatelky) a pár technických problémů, ale naštěstí se publikum ničeho nevšimlo. Po koncertě jsem se setkal s jedním chlápkem, kamarádem kapely Threat Signal, který ovládá bojové umění. Tenhle týpek udělal salto přes celou kapelu Threat Signal! Nahrál jsem to na video, je to fakt hustý!

(odkaz na video: http://www.youtube.com/watch?v=FIkR6ZD1oOk )

Klub The Rave prý dříve býval tajným nacistickým štábem (dokonce i sprcha vypadala jako plynová komora) a také na tomto místě Jeffrey Dahmer unášel svoje oběti (Jeffrey Dahmer byl americký sériový vrah, kanibal a nekrofil, který zavraždil 17 chlapců v letech 1978 až 1991 - pozn. překladatelky). Vzal je do hotelu přes ulici, kde je znásilnil, mučil, zavraždil a zohavil. Dave, náš řidič, si myslel, že bude sranda, když objedná ten samý pokoj ve stejném hotelu, a tak to udělal. V klubu a v hotelu údajně straší. Podle toho, co se nám všechno podělalo během koncertu, asi začnu věřit v duchy. Jdi do hajzlu, Jeffrey!

 

6.2. Station 4, St. Paul

Počet prodaných vstupenek: 386

Počet snězených toastíků: 28

Osoba dne, ?kterou bych si vzal, kdybych byl žena?: Willem

Tohle byl náš třetí koncert v tomto klubu a pro pořadatele to byla jeho vůbec nejúspěšnější show! Když jsme tu byli naposledy, naši předskokani byli Visions of Atlantis a ex-zpěvačka této kapely (Melissa Ferlaak) tu hrála se svojí novou kapelou i tentokrát.

Po koncertě, zpěvák byl málem zatčen za provozování gay sexu na veřejnosti! Jak se to stalo: chtělo se mu močit, ale klub byl už zavřený. A tak neměl na výběr a musel se vymočit na ulici. Při tom ho jeden chlapík z Blackguard začal naoko ojíždět zezadu (to je tradiční kanadský uvítací rituál). Přesně v ten moment okolo jeli policajti a viděli týpka, jak šuká jinýho chlapa. Tak zastavili a zadrželi ?podezřelého?. Byli dost hrubí a nezdvořilí, a křičeli věci jako ?Rozhodně nemáme pochopení pro takový věci na našich ulicích!? a ?Do toho se nepleťte!? na ostatní členy kapely, kteří se přišli podívat, co se děje. Málem ho odvezli až na policejní stanici, ale po sáhodlouhém vysvětlování ho policisti nechali jít. Po tomhle incidentu se už nikdo neodvážil čůrat na ulici?

 

7.2. Volný den, Winnipeg

Počet snězených toastíků: 50

Osoba dne, ?které bych odkázal všechno své jmění?: Willem

Zastavili jsme se v hotelu ve Winnipegu. Zacvičil jsem si v místním fitku. Večer jsme šli na večeři s klukama z Blackguard. Bohužel, v restauraci hrála nějaká kapela, tak jsme po sobě museli pokřikovat. Po večeři jsme se vrátili do hotelu, dali si pár drinků, navštívili hotelovou střechu, dali si dalších pár drinků, udělali si pár toastíků, dali si dalších pár drinků, atd?

Také stojí za zmínku: Ariën se toho dne osprchoval? A všichni z toho měli radost.

 

8.2. Royal Albert Arms, Winnipeg

Počet prodaných vstupenek: 148

Počet snězených toastíků: 16

Osoba dne, ?která je úžasnější než Chuck Norris?: Willem

Klub původně býval hotelem. Údajně v něm taky straší, protože roku 2003 byl v pokoji 309 nějaký chlap ubodán 70 ranami do hrudníku a rozčtvrcen na 8 kousků. Duchové byli tentokrát hodní a nesrali se nám do koncertu.

 

9.2. Volný den, Regina

Počet snězených toastíků: 2 (došla nám šunka, tak jsme byli přinuceni sníst bubeníka z Blackguard)

Náboženství dne: Willemismus

Zacvičil jsem si v tělocvičně hotelu, osprchoval se a svezl se do centra města. Tam jsme povečeřeli v místním pivovaru zvaném ?Bushwakker?. Potom jsme se šli podívat do klubu, kde hráli Blackguard a Threat Signal. Během cesty mi málem upadly uši zimou. Sakra, to byla ale kosa! Později jsem se dozvěděl, že bylo asi -30°C. Když se k tomu přidal ještě neustálý vichr, tak to muselo být to nejstudenější počasí, jaké jsem kdy zažil. Taky jsem ten den nastydnul. S Isaacem jsme pak dělali Blackguardům a Threat Signal osvětlovače, a musím říct, že na to máme fakt talent! Díky nám vypadali skvěle! Myslím, že jsme byli skoro tak úžasní jako Willem! Ten den jsme nekoncertovali, protože se údajně náš bookmaker a pořadatelé nemohli dohodnout. Podle všeho nesouhlasili s tím, že je Willem polobůh, takže žádná show! Škoda, vypadalo to tam docela pěkně! Po koncertu jsme si dali pár drinků s klukama z kapely a potom jsme si dali dalších pár drinků a potom ještě pár atd?

 

10.2. Starlite Room, Edmonton, Alberta

Počet prodaných vstupenek: 270

Počet snězených toastíků (mínus počet vyzvrácených toastíků): 20 (-5) = 15

Osoba, která přilákala na koncert víc lidí než Epica alias skutečný headliner turné: Willem

Koncert byl fajn.

 

P.S. Náš zvukař Raymond natáčí a sestříhává hodně videí. Určitě zkoukněte jeho videa na adrese www.youtube.com/120xp

P.P.S.: Kdo přemýšlíte nad tím, kdo je Jeho Willemčenstvo, mrkněte na www.myspace.com/willemvanroekel - ale pozor, pokud nechcete ztratit svojí holku, neukazujte jí ho! Willem je odolný proti odmítnutí!

P.P.S. Celková uražená vzdálenost: 6127 km.

route-epica-us-2010.jpg

Yves

(Překlad: Magda ?ItalianManiac? Černá)

Victoriasimone_tour.jpg

Cesta z Calgary do Victorie byla poněkud kodrcavá. Projížděli jsme zasněženými kanadskými horami, když nás najednou asi kolem 13:00 probudil hlasitý zvuk, jak něco narazilo do našeho autobusu. Hned jsem věděla, že se něco stalo. Nejdřív jsem myslela, že jsme porazili jelena a rozmašírovali ho na kusy.

Kluci se vyběhli podívat ven, ale já se rozhodla zůstat uvnitř v teple, protože venku mrzlo. Oliver si vzal můj foťák, aby to ofotil a natočil video a mohl mi ukázat, co se stalo. Když jsem viděla fotky auta, které do nás narazilo, nemohla jsem uvěřit, že se nikomu nic nestalo! To auto mělo pryč skoro polovinu karoserie. Když se na to takhle podíváte, auto vypadá hrozně zranitelně a už se v něm nikdy nebudete cítit bezpečně. Strávili jsme tam asi 3 hodiny a potom jsme mohli pokračovat do klubu Sugar ve Victorii.

Jméno klubu (Sugar = Cukr, pozn. překladatelky) mi sedlo, protože jsem byla oficiálně zvolena Bonbónovou královnou naší skupinky. Když jsme přijeli do Victorie, s Oliverem jsme si zašli na snídani a potom jsme si dali sprchu v jednom pěkném hotelu v centru města. Doma vám většinou sprcha jako luxus nepřijde, ale na turné rozhodně ano. Ne všechny kluby mívají sprchy, tak si často rezervujeme pokoj na hotelu, abychom ze sebe mohli smýt všechnu tu špínu. Musím říct, že se mi město moc líbilo. Nutno taky podotknout, že se naše manažerka a prodejce jmenuje Victoria, a i když mi říkala, ať to nedělám, stejně jsem jí musela věnovat jednu písničku, když jsme byli na pódiu. Byl to ?Vicky den?.

 

Další zastávka: Valentýn v Seattlu

Na tenhle den jsem měla speciální plán. Vlastníci Castle Magic (firma zaměřující se na stavbu středověkých hradů, pozn. překladatelky) mě požádali, jestli bych mohla pózovat pro jejich reklamu v časopise Renaissance. Cítila jsem se vážně poctěna, že chtěli pracovat zrovna se mnou. Když jsme přijeli do Seattlu, už na mě čekali a odvezli mě do ateliéru v centru Seattlu. Zamluvili pro mě nádherné zelené šaty. Bylo to poprvé, co jsem na sobě měla něco tak krásného. Na koncerty nerada nosím nějaké složité róby - jsou sice pěkné, ale na koncertování dost nepohodlné. Nebyla jsem jediná, kdo pózoval pro Castle Magic, čekal tam na mě rytíř s velkým mečem a nablýskaným brněním! Zvědaví se můžou podívat na můj účet na youtube:www.youtube.com/user/smoontjes . Nahrála jsem tam video z focení.

Když jsem se vrátila zpátky do klubu, kluci na mě čekali se zvukovkou. Během VIP setkání jsem dostala mnoho krásných dárečků. Jedna z fanynek nám dala ?Stroopwafels? (sirupové vafle - pozn. překladatelky), holandskou specialitu. Tušila, že nám budou na turné chybět, a tušila správně! Díky, děvče! Další úžasný dáreček doteď zdobí moje lůžko, je to rozkošný malý plyšový medvídek.

Náš bookmaker se taky zúčastnil a později nás vzal na večeři. Šli jsme do steakové restaurace a všichni jsme se strašně přejedli. Bylo tak trochu těžké vystupovat s plným žaludkem, ale jídlo bylo tak dobré, že jsme prostě museli všechno sníst. Dokonce jsem se musela obléct trochu jinak, abych břichu poskytla prostor na zpracování steaku, který jsem snědla hodinu před tím. Kromě našich plných žaludků se show povedla a věřím, že fanoušci byli spokojeni s naším vystoupením.

 

Následoval: Portland

Vicky (manažerka a prodejce našeho zboží) a já jsme toho dne vstaly o něco dříve a zašly jsme na kafe a nakupovat. Oliver se k nám nejdříve přidal, ale když uviděl, že jdeme do obchodu s oblečením, radši se vrátil zpátky do autobusu. Já si vybrala pěkný klobouk a Vicky skvělé tričko s potiskem pistolí. Někteří z nás si museli zakoupit pár věcí v obchodě Apple, takže to byla naše další zastávka. Zajeli jsme k obrovskému nákupnímu centru a koupili jsme si, co jsme potřebovali. Obchod byl plný lidí, takže nebylo nijak příjemné se v něm procházet. Naproti klubu byla pěkná mexická restaurace, Oliver, Isaac a já jsme si tam zašli na večeři. Mňamka!

Klub byl pěkný a velký, ale měl poněkud zvláštní styl. Vnější kraje stropu byly vymalovány neonově žlutou. Přišlo mi to trošku divné. Chlápek zajišťující ozvučení neměl moc praxe, byl to jeho první den v práci a mě ho bylo líto, že hodně používáme in-ear monitoring. Naštěstí všechno bylo v pohodě, zvuk byl celkem OK a během show jsme si užili spoustu legrace!

 

?Are you going to: San Francisco

Be sure to wear flowers in your hair.? Miluju San Francisco!

Do San Fran jsme přijeli den předem, abychom si trochu odpočinuli. Ten den jsem už měla naplánovaný. V San Fran žije můj prastrýček, který se tam přestěhoval asi před 55 lety, a toho dne to bylo teprve podruhé, kdy jsem se vůbec dostala k tomu, abych ho navštívila. Je to nejmladší bratr mého dědečka a je mu vážně podobný. Nejdříve mě a Olivera pozval do svého domu s nádherným výhledem na SF a poté jsme zašli na sushi. Povídali jsme si o životech nás muzikantů a samozřejmě taky o rodině. Tohle mám ráda na životě cestujících hudebníků. Mohla jsem navštívit strýčka, což by se mi nikdy nepodařilo, kdybych nebyla na turné kolem světa.

Dalšího dne ráno jsme si nařídili budíka na opravdu brzkou hodinu (brzkou pro muzikanty, pro ostatní lidi by to nejspíš bylo pozdě) a vzali si taxíka na Molo 33. Nechali jsme se zatknout, abychom získali jednosměrnou jízdenku na Alcatraz. Na San Franciscu zbožňuju ještě jednu věc: počasí! Sluníčko svítilo a bylo krásně teplo. Měli jsme na sobě kraťasy a sandály, dá-li se to tak říct. Cesta lodí na Alcatraz byla úžasná. Nafotila jsem spoustu fotek.

Když jsme přijeli na Alcatraz, cítila jsem se trochu divně. Byli jsme jako svobodní občané na místě, kde bývali zavření kriminálníci. Má to takovou hořkosladkou příchuť. Je to sice nádherný ostrov, plný květin a ptáků, ale na druhou stranu to byla poslední zastávka na cestě životem pro mnoho vězňů. Dostali jsme zvuková zařízení a sluchátka a shlukli se u červené značky, kde začínala prohlídka. Dozvěděli jsme se o původním účelu ostrova, o tolika (neúspěšných) útěcích z vězení a dokonce jsme se setkali i s bývalým vězněm, který se jmenoval Darwin Coon. Prodával svojí knihu v obchodě se suvenýry. Zeptala jsem se ho, jaké to je, být tady jako svobodný občan a prodávat knihu o letech strávených v Alcatrazu, kdy ještě netušil, že toto vězení jednou bude atrakce pro turisty. Odpověděl mi: ?Je to skvělé! Aspoň prodám svojí knížku.? Pochopila jsem, že tím myslel: ?Kup si mou knihu a zmiz.? Knihu jsem si nekoupila.

S Oliverem nám ujela loď zpátky na pevninu, tak jsme museli počkat na další. Najednou jsem uviděla Darwina Coona, jak taky čekal na loď. Pozorovala jsem ho, jak si tam tak pokuřoval, a uvažovala jsem, o čem asi přemýšlí. Byl první, kdo nastoupil na loď, a první, kdo vystoupil. Je to všechno naruby. V Alcatrazu strávil 4 roky, protože se rozhodl vydělat si peníze vykrádáním banek, a teď se s ním zachází jako se speciálním pasažérem. Pro něj to musí být divný pocit, když se vrací zpátky na Alcatraz. Naštěstí pro něj, dneska už má obousměrnou jízdenku.

Před koncertem jsme prostě musely s Vicky zajít do nákupního centra v SF. Rozhodně to bylo jedno z největších a nejhezčích center, jaké jsem kdy viděla. Bohužel jsme neměly tolik času, abychom mohly projít všechny obchody. Na to bych potřebovala nejmíň tak týden ;) Klub, ve kterém jsme hráli, byl opravdu hezký a show jsem si fakt užila. Fanoušci zpívali s námi. To mi vždycky pomáhá, když mi náhodou vypadne text - jenom se jim podívám do tváří a oni mi pomůžou.

 

Los Angeles

Na ráno, kdy jsme přijížděli do LA, jsem si nařídila budík, protože jsem nechtěla prospat den v LA. Willem, Isaac, Oliver, Raymond a já jsme si zašli do Mell?s Diner na snídani. Celou dobu na turné jsem toužila po omeletách. Bylo to asi proto, že jsme vždycky snídali v autobuse, a to byly většinou toasty a cereálie. To se časem omrzí a já ráda snídám svoje oblíbená vajíčka. Jedno volské oko, prosím! Když jsme se vrátili k autobusu, přišla nás navštívit moje a Oliverova kamarádka, která momentálně studuje v LA. Možná jí znáte jako bývalou zpěvačku doprovodných vokálů z Kamelotu. Prošli jsme se po Sunset Boulevard a zašli jsme do pár obchodů. V 7 večer jsme se měli setkat s losangeleskými fanoušky. Jeden z fanoušků se zeptal Marka, jestli si v průběhu koncertu zase sundá tričko. Mark se zeptal proč, a tak ten chlap radši zmlknul.

Toho dne se na nás přišli podívat lidé z nahrávací společnosti. Americká NB (Nuclear Blast - pozn. překladatelky) se nachází právě v LA. Povídali jsme si o tom, jak jsme rádi, že celé americké turné bylo tak úspěšné, a jak jsme příjemně překvapeni, že na naše koncerty přišlo tolik lidí. Pro losangeleskou show jsem si koupila opravdu krásné, ale ne moc pohodlné šaty. Ráda se volně pohybuju po pódiu, ale tyto šaty nebyly moc pružné. Fanoušci v Chicagu mě mohli vidět v těch samých šatech, akorát v černém. Zařekla jsem se, že už si tyhle šaty na pódium nevezmu?

 

Tisíceré díky všem fanouškům, kteří se na nás přišli během tohoto turné podívat! Byla to bomba!

Simone

 

(Překlad: Magda ?ItalianManiac? Černá)

RaptoRS | Copyright im-art
© 2009 - 2016 | All rights reserved. |