Facebook

Diskuse

Přidej vzkaz ? 

Gazzy 09. 11. 2017 08:29:14

Tak mně napadlo, nevím jak moc je to tu rozjeté a jaký by byl zájem o pořádání soutěží ze strany adminů, ale pokud by zájem byl, mám rozjednaných pár sponzorů z fc stránek Tarji, tam se to vůbec nehýbe a přijde mi škoda toho nevyužít. Pokud zájem bude, písněte na email (ibint@email.cz) nebo to můžem probrat na koncertě, budu tam asi už odpoledne.

Všem přeji ať si koncert užijí co nejvíce :)


Gazzy

Gazzy 09. 11. 2017 07:52:49

Tak mně napadlo, nevím jak moc je to tu rozjeté a jaký by byl zájem o pořádání soutěží ze strany adminů, ale pokud by zájem byl, mám rozjednaných pár sponzorů z fc stránek Tarji, tam se to vůbec nehýbe a přijde mi škoda toho nevyužít. Pokud zájem bude, písněte na email (ibint@email.cz) nebo to můžem probrat na koncertě, budu tam asi už odpoledne.

Všem přeji ať si koncert užijí co nejvíce :)


Gazzy

Gazzy 09. 11. 2017 07:46:22

Jedu po koncertě na hradiště, pokud chce někdo vzít

Katka 07. 11. 2017 23:57:17

Ahoj, nejedete někdo v pátek 10. 11. po koncertě autem do Brna (případně Šumperka)? Přidala bych se a přispěla na cestu :). Dík moc.

allah kebab 02. 09. 2017 15:19:38

Oficiální překlady jsou venku

ItalianManiac 23. 07. 2017 11:43:53

Ahoj, překlad určitě přidáme, až vyjdou oficiální texty k celému EP :)

alláh 22. 07. 2017 23:17:41

Ahoj, přidáte překlad i na písničku z nového připravoaného alba?

ov42 20. 04. 2017 18:51:15

Na podzim bude v Evropě nové headline turné The Ultimate Enigma, bohužel u nás zatím nic... Alespoň jeden samostatný koncert bych k tomuto zdařilému albu rád viděl.

cheecrac 08. 12. 2016 20:00:10

na youtube unikla bonusová písnička Fight Your Demons :)

Beatus 26. 11. 2016 19:40:34

Na aukru se prodavaji alba Epicy od 1 kč :-O

Anketa

Newsletter

Váš e-mail:

Rozhovor se Simone pro Heavyworlds.com

Ciao všichni! Tady je Simone Simons z Epicy a vy právě sledujete na Heavyworlds.com tento skvělý rozhovor se mnou. Povím vám všechno o našem novém albu Requiem for the Indifferent. Doufáme, že se uvidíme v Římě nebo v Miláně.

Jsme tady se Simone Simons z Epicy. Vítej v Heavyworlds.com! Jsme opravdu rádi, že tě tu máme. Takže, jak se máš?

Moc dobře. Jak se máš ty? (smích)

Já se mám taky dobře, děkuji. (smích) Jak zatím probíhá propagace alba? Jaké bylo vrátit se po tak dlouhé době do Itálie?

Tohle je vlastně poprvé, kdy zde věnujeme propagaci celý den. Dnes nás čeká asi 14 rozhovorů. Dříve jsme pořádali spoustu rozhovorů pouze v Amsterdamu a v Paříži a zbytek jsme dělali po telefonu. Nahrávací společnost Nuclear Blast nás tentokrát poslala i do Milána a Londýna, což je další krok kupředu. Jsme moc rádi, že jsme tady a můžeme tu propagovat svoje nové album. Letos budeme také poprvé koncertovat v Římě a samozřejmě také v Milánu, kde už jsme několikrát hráli. Jet do Říma je však jeden z mých snů, takže koncertování tam bude jistě skvělé.

Co se týče následujícího turné, dozvěděli jsme se, že je možné si zakoupit VIP lístky na setkání s celou kapelou. Proč jste se rozhodli umožnit fanouškům tuto příležitost?

V minulosti jsme měli fankluby – jeden holandský, který byl pro fanoušky z celého světa, a také jeden francouzský. Pro ně jsme chtěli dělat něco exkluzivního. Ale teď je všechno na internetu – všichni máme svoje kanály na YouTube, blogy, účty na Twitteru a na Facebooku, kam nahráváme i osobní věci, takže fanoušci jsou dobře informovaní a my s nimi můžeme být snadno v kontaktu. V době fanklubů museli lidé zaplatit členství, aby dostávali časopis jednou za čtvrt roku. Ale nyní jsme si řekli, že VIP lístky budou nejlepší příležitostí, jak se setkat s menší skupinou fanoušků v klidu – budeme si s nimi moci popovídat, vyfotit se s nimi a strávit s nimi nějaký čas, protože po koncertu je to často nemožné. Já jdu hned spát, protože si potřebuji odpočinout. Líbí se mi to, protože je to příležitost pro fanoušky, jak mohou příjemně strávit nějaký čas s Epicou. Kromě toho od nás dostanou také dárky, různé předměty. Za ty peníze se tedy nejen setkají s námi, ale odnesou si i nějaké pěkné suvenýry.

Teď k vašemu novému albu Requiem for the Indifferent, které vyšlo v březnu. Je za tímto albem nějaká myšlenka, a jaká?

Hlavní myšlenkou je, že se potýkáme s aktuálními tématy, jako je například finanční krize, diktatura v mnohých zemích, přírodní katastrofy… Albem Requiem for the Indifferent vyjadřujeme naději, že lidé, kteří se příliš nezapojují, kteří se neozývají, se postupně začnou zapojovat a budou pomáhat změnit svět, aby se nestal horším. Že všichni začneme držet při sobě a že rok 2012 bude rokem, kdy se spojíme a dosáhneme vyššího stavu vědomí. Nevěříme, že svět v roce 2012 skončí, ale něco se musí změnit. To je jisté.

Co nám řekneš o designu alba? Co znázorňuje?

O design alba se opět postaral Stefan Heilemann z Heilemania. Na obalu můžeme vidět svět rozdělený na dvě poloviny a nějakou osobu – v tomto případě ženu, která ovšem není jedinečná, protože má na ruce čárový kód. Je vlastně uvězněná v tomto temném materialistickém světě plném strojů a snaží se najít cestu k tomu, na čem v životě opravdu záleží. Snaží se opět spojit s přírodou a vymanit se ze současného materialismu.

Co vyjadřují texty písní? Napsala jsi pro toto album nějaké texty?

Ano, Mark a já jsme si opět rozdělili textování mezi sebe. Mark vždy více píše o politice, náboženství, společnosti a mayské kultuře, která ho velmi inspiruje. Já jsem si vybrala aktuální témata, jako například únik ropy v Mexickém zálivu nebo Anders Breivik – ten chlápek, co postřílel lidi v Norsku. Napsala jsem také několik osobních písniček, třeba Storm the Sorrow o vypořádávání se s kritikou – když jste veřejnou osobou, hodně lidí se o vás vyjadřuje a na internetu si můžou psát, co chtějí. To se samozřejmě netýká jenom mě, ale třeba také politiků, slavných herců, prostě všech, kdo se ukazují na veřejnosti a musejí se s tím vypořádat. Serenade of Self-Destruction je o sebevraždách z různých kulturních pohledů, jako je sebevražda z náboženských důvodů, sebevražda ze cti u samurajů a sebevražda z pohledu jedince, což je smutné. Takže na albu najdete témata, která se u nás pořád opakují, smíchaná s aktuálními problémy – s tím, co se momentálně děje ve světě. A k tomu se přidává také trochu osobního srdcebolu.

Která písnička z alba je tvoje nejoblíbenější?

Dobrá otázka. I když to není taková typická, hodně tvrdá skladba od Epicy, tak se mi přesto líbí singl Storm the Sorrow. Myslím si, že to je skvělá, chytlavá a tvrdá písnička. Dobře se poslouchá. A taky zpívá.

Ano, měli jsme příležitost slyšet tuto skladbu na několika vašich koncertech v lednu. Chtěla bych se tě zeptat, jaká je hlavní myšlenka za písní Storm the Sorrow?

Storm the Sorrow je o tom, jak se vypořádat s kritikou, která na vás útočí zvenku. Já jsem tak trochu perfekcionistka, takže pro mě nic není dost dobré. Musíte najít rovnováhu – ten okamžik, kdy si můžete přestat a říct si: „Dobře, to stačí, teď už je to dost dobré.“ Na druhou stranu, když lidé vidí nějakou veřejnou osobu, může se jim v médiích jevit jinak než ve skutečnosti a podle toho si utváří svůj názor. Je to také o tom, že dnes lidé mohou používat internet k tomu, aby zraňovali ostatní. Musíte mít hroší kůži.

Co se týče tvé účasti v jiných kapelách – hostovala jsi také v Markovém projektu MaYaN. Jaká byla tato zkušenost?

Moc dobře se známe, protože Marka znám už hodně dlouho. Kromě Marka se projektu MaYaN účastní také Isaac a Ariën. Když se mě zeptali, jestli bych u nich chtěla hostovat, tak jsem řekla: „Jo, proč ne?“ MaYaN je taky asi tak desetkrát tvrdší než Epica, má v sobě prvky death metalu. Je to kurva tvrdý! (smích) Takže když jsem tam zpívala, cítila jsem se asi jako Sarah Jezebel Deva v Cradle of Filth. To se mi moc líbilo, protože když jsem se poprvé dostala k metalu, hodně se mi líbilo právě Cradle of Filth. V MaYaN jsem se necítila tolik jako hlavní zpěvačka, spíš jako zpěvačka v pozadí, hostující zpěvačka. Byla to skvělá zkušenost.

V projektu MaYaN jsi také spolupracovala s Laurou Macrì a s Floor ze skupiny ReVamp. Jaké to bylo?

S Laurou jsem přímo nespolupracovala, myslím při nahrávání. Více jsem spolupracovala s Floor. Ve studiu jsem byla dva dny a druhý den přišla Floor, tak jsme spolu nahrávali sbory. Ale s Floor jsem odehrála jenom dva koncerty, protože pak onemocněla a nemohla je odehrát všechny. Laura je skvělá zpěvačka, má obrovský talent, a i když je mladinká, je jí 21 let, tak má hlas jako zkušená operní zpěvačka. Je to pravá operní zpěvačka, nezpívá v metalu. Bylo hezké jí pozorovat, jak cvičí svůj hlas každý den. Je to ctižádostivá a milá dívka.

Jela jsi také na turné s kapelou Kamelot a loni jsi měla příležitost být na pódiu s Fabiem Lione, což je velmi známý zpěvák tady v Itálii i na celém světě. Jaké to bylo, být s ním na pódiu? Všimla ses nějaké podobnosti s Royem [Khanem, bývalým zpěvákem Kamelotu – pozn. překladatelky]?

Myslím, že jsem se s Fabiem setkala kdysi dávno jen jednou, ale nikdy jsem s ním pořádně nemluvila. Jenom jsem věděla, že má krásné vlasy. (smích) Nikdy předtím jsem ho neslyšela zpívat. Je to typický Ital, takže ze začátku pro mě bylo těžké mu rozumět, má totiž velmi silný italský přízvuk. Takže říká věci jako „Do you like my air?“ nebo „We go to the hairport.“ Italové v angličtině přehazují výslovnost hlásky h, což je legrační. Takže ze začátku jsem pořád říkala „Co jsi říkal? Já ti nerozumím!“ a občas došlo i k vtipným nedorozuměním. Ale jinak je to fajn chlap, naživo zpívá úžasně a písně od Kamelotu zvládnul na jedničku. Umí zazpívat všechny skladby, hlubší i vyšší polohy. Do Kamelotu se skvěle hodí, ale zatím není oficiálním zpěvákem, jenom vypomáhá do doby, než najdou nového zpěváka. V porovnání s Royem je samozřejmě úplně jiný, ale odvedl dobrou práci.

Vím, že ráda informuješ své fanoušky prostřednictvím účtu na Twitteru, osobního blogu a stránky na Facebooku. Ráda bych se tě zeptala, jak jsi s tím začala?

Na začátku jsem měla svou vlastní internetovou stránku, www.simonesimons.nl. Měla jsem ji už dlouho díky jednomu skvělému fanouškovi, protože mám ráda tyhle vychytávky, ale nevím, jak to funguje. Neumím si sama vyrobit svou vlastní stránku. Chtěla bych to umět, ale neumím. Takže mít Twitter a Facebook je velmi… No, vlastně nejdřív jsem měla MySpace. Ten se snadno ovládal, mohla jsem tam mít profil, posílat zprávy fanouškům, nahrávat fotky a videa… Potom už MySpace nebyl tolik populární a mně se Facebook nikdy nelíbil. Ale na Twitteru se mě pořád lidé ptali: „Jsi na Facebooku?“ a já musela odpovídat: „Ne, nemám profil na Facebooku.“ Ale pak jsem se doslechla, že se tam za mě někdo vydával a psal fanouškům ošklivé věci a to mě hodně naštvalo. Nemyslím si, že je správné používat mojí identitu ke kontaktování jiných lidí. Je to proti lidským právům, narušuje to moje soukromí. Tak jsem si vytvořila profil, abych viděla, co ta osoba píše ostatním, protože na Facebook jste se nemohli dívat bez profilu, tehdy ještě bylo všechno soukromé. Ale pak jsem zjistila, že na Facebooku je plno mých přátel ze střední, tak jsem si řekla: „Sakra, musím si tu taky zařídit účet!“ Takže teď mám MySpace, svou vlastní stránku, máme oficiální stránku Epicy… Rozhodla jsem se zřídit si oficiální stránku na Facebooku, protože se mi tam nelíbil limit 5000 přátel, to je moc málo. Takže tak to všechno začalo s Facebookem. Twitter jsem v té době už měla. Na MySpace už si nepamatuju heslo, asi dva roky jsem tam nebyla, takže lidé by odtamtud měli přejít na Facebook. Kromě toho mám teď také blog, který se mi hodí, protože si neumím vytvořit celou internetovou stránku. Na blogu je to mnohem snazší, můžu informovat fanoušky a psát i o různých holčičích věcech.

Dozvěděla jsem se, že jste blízké přítelkyně s Elize Ryd z kapely Amaranthe. Jak toto vaše přátelství začalo? Myslíš, že v budoucnosti bude šance slyšet vás dvě zpívat duet pro Epicu nebo nějakou jinou kapelu?

Elize jsem poznala až v době, kdy hostovala v kapele Kamelot. Na začátku jsme se sem tam daly do řeči, však víš… Ale někdy, když jedete spolu na turné, tak se hodně sblížíte. Jelikož jsme byly jediné ženy v kapele, tak nás to k sobě prostě táhlo. Zjistily jsme, že máme spoustu věcí společných, a že jsme obě tak trochu praštěné. V dobrém slova smyslu, takový dvě trhlý holky. Ona je velmi talentovaná, krásná a milá a ráda se mnou tráví čas. I když je o pár měsíců starší, tak mi řekla, že jsem pro ní jako starší sestra. Být v kolektivu plném chlapů je sice sranda, ale s holkama taky. Když se bavím s Floor, Cristinou [Cristina Scabbia, zpěvačka z Lacuna Coil – pozn. překladatelky] nebo s Tarjou, tak si můžeme popovídat o tom, jaké to je být v kapele plné chlapů.

Zpět k tvému blogu. Všimla jsem se, že máš ráda make-up, laky na nehty a fotografování. Jak ses dostala k těmto koníčkům?

Vždycky se mi líbilo, když jsme s Epicou fotili promo fotky. Make-up jsem měla taky ráda odjakživa, ale nikdy jsem neměla dost peněz na to, abych si ho kupovala. Vždycky tak jednou za rok při karnevalu jsem si něco namalovala na obličej a to bylo všechno. Ale když začnete trošku vydělávat, tak je to najednou dostupnější. A když jste na internetu a na YouTube… Jednou jsem hledala něco o jedné make-upové značce a našla jsem tolik videí o make-upu! Jako kdyby to byla celá internetová komunita se všemi těmi blogy a kanály s videonávody. Tak trochu jsem se na tom stala závislá! (smích) Fanoušci se mě také často ptají, co používám na vlasy, odkud mám tenhle prstýnek… Nemůžu jim všem odpovídat e-mailem, to je prostě nemožné, na to bych potřebovala asistentku, kterou nemám – všechno si vyřizuju sama. Tak jsem si řekla, že blog by byl nejlepší způsob, jak fanouškům ukázat, to co chci ukázat, to co jim chci říct… A má to docela úspěch.

A teď zpět k Epice. Co máš a co nemáš ráda na každém chlapovi z Epicy a proč?

(smích) No, někdy dost smrdí, takže to je asi jediná věc.

Máš nějaké oblíbené kapely nebo jiné zpěvačky, se kterými bys ráda v budoucnosti spolupracovala?

Momentálně spolupracuji s jedním hudebním projektem, který ovšem nesouvisí s metalem. Ale ještě to není úplně… Teď o tom nemůžu nic prozradit. No a kapely, se kterými bych ráda někdy spolupracovala, jsou třeba Muse, Opeth, možná i duet s Tarjou… Myslím si, že naše hlasy se k sobě dobře hodí. Už jsem zpívala s Floor a Cristinou, což už je samo o sobě úžasné. Už tím jsem poctěna.

Představ si, že bys musela odjet na opuštěný ostrov a mohla si s sebou vzít jenom pět věcí. Co by sis vzala a proč?

Svého přítele, bikiny, nějaké holandské sladkosti, kartáček na zuby a… A iPod na sluneční energii!

Takže žádný make-up, žádné laky na nehty?

Ne.

Tak to bude všechno. Simone, děkuji ti za tento rozhovor. Chtěla bys něco vzkázat italským fanouškům, fanouškům Epicy nebo čtenářům Heavyworlds.com?

Ano. Děkuji, že jste se dívali! Epica je moc ráda, že má tak oddané fanoušky. Už se na vás moc těšíme v Římě a v Miláně. Doufáme, že se vám nové album líbí – pracovali jsme velmi tvrdě, abychom vytvořili něco speciálního jenom pro vás. Ciao!

Isaac: Ciao! Ciao! Ciao! (smích) Děkuji, že jste se dívali! Já jsem Isaac z Epicy a doufám, že se uvidíme na turné v Miláně. Do té doby – rock on! A doufám, že se vám bude líbit naše nové album.

ZDROJ:

překlad: ItalianManiac

RaptoRS | Copyright im-art
© 2009 - 2016 | All rights reserved. |